Asové
Aegir
Aegir (též Aegi, Ægir) je méně známý Ás. Má na starosti moře, proto jej prosili námořníci před plavbou o klidné počasí. Jeho manželkou byla bohyně Rán, se kterou měl devět dcer (jejich jména jsou Himinglaeva, Dúfa, Blódughadda, Hefringa, Uda, Hrönna, Bylgja, Bára a Kólga). Měl také dva otroky – Fimafenga a Eldiho. Prvního z nich zabil Loki, důvody této vraždy však nejsou známy. Aegir je znám svou pohostinností – poháry v jeho síních jsou vždy plné.
Baldr
Baldr je mladý krasavec, druhorozený syn Ódina a Frigg. Jeho ženou je Nanna, se kterou měl syna Forsetiho. Kromě své krásy byl velmi laskavý a mírumilovný, proto ho lidé uctívali jako boha dobra a míru. Oblíbený byl i mezi bohy, jen Loki ho nenáviděl. Navedl proto Baldrova slepého bratra Höda, aby na něj vystřelil šípem ze jmelí. Všechny stvořené věci (až na jmelí) slíbily Frigg, že jejímu synovi neublíží. Bohové se pak často bavili vrháním různých předmětů na Baldra, ty mu však nikdy neublížily. Šíp ze jmelí však slibem nebyl vázán a Baldra zabil. Ten pak i se svou ženou sestoupil do Helheimu.
Baldr bydlel v Breidabliku, nejčistším místě Ásgardu. Jeho jméno je trochu matoucí, protože v překladu znamená „Pán“. Mezi jeho rostliny patří jmelí, dub a třezalka. Jeho matka, bohyně Frigg, znala dopředu tragický osud svého syna, marně se však snažila ho zvrátit. Po jeho smrti slíbila svou lásku a přízeň tomu, kdo se vypraví do Helheimu a přivede Baldra zpět. Její výzvu sice vyslyšel Hermód, ale jeho mise nebyla úspěšná. Za neúspěch mohl opět Loki. Na Baldrově pohřbu se kupodivu objevili také obři, kteří jinak Ásům přáli jen to nejhorší. Ačkoliv byl soudcem lidí a bohů, jeho rozsudky zpravidla nebyly respektovány
Bragi
Bragi je bůh básníků a řečníků, manžel Idunnin, syn Ódinův. Na jeho pohár přísahali bojovníci. Traduje se, že má runy vyřezané do jazyka.
Ódin
Ódin je hlavní bůh severského panteonu. Otec veškerenstva, patron básníků, bojovníků a státníků, bůh smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a Vé) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život. Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy, jedno oko vyměnil za moudrost. Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, styrač a jilm.
Mezi jeho atributy patří oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupni a osminohý kůň Sleipni. Jeho dnem je středa.
Shromažďuje bojovníky ochotné bojovat s ním při ragnaröku a žít ve Valhalle. To umožňuje buď padnutí v bitvě nebo rituální poranění kopím, tzv. Ódinovo znamení. Jeho trůn Hlidskjalf stojí ve Valaskjalfu, což je jedna ze síní Ásgardu, z něhož je vidět do všech devíti světů. Jako vůdce armády mrtvých válečníků způsobuje noční bouře.
Forseti
Forseti (v překladu „Předsedající“ či „Ten, kdo stojí v čele“) je v severské mytologii jeden z Ásů. Jedná se o boha spravedlnosti, míru a pravdy, tvůrce a ochránce zákonů. Dokáže utišit každý svár či hádku a je patronem všech diplomatů a vyjednávačů. Je synem Baldra a Nanny. Jeho sídlem je v Glitnir, zářící síň se stříbrnou střechou a zlatými sloupy, kde soudí spory mezi ostatními bohy i lidmi.
Když se přiblíží ragnarök, zruší Ódin jeho právo soudit lidi a nabádat je k míru. Jako jeden z mála bude moci po ragnaröku opustit germánské podsvětí Helheim. Forseti společně s Ódinovými syny Hödem a Baldrem vytvoří radu bohů a zaslouží se o vznik nového světa. V kůře stromu najde ženu a muže, kteří jako jediní z lidí přežili ragnarök a založí nové lidské pokolení.
Střediskem Forsetiho kultu byla svatyně na ostrově Heligoland v Severním moři, vyvrácená fríským misionářem Liutgerem kolem roku 791.
Frigg
Frigg je severská bohyně, původně manželka Týra, později Ódina, matka Baldrova. Je známá svou moudrostí a také tím, že svá tajemství neříká nikomu, ani svému muži. Dopředu znala a marně se snažila zvrátit tragický osud svého syna. Jako jediná z bohů zná osudy všech a může do nich v určité míře zasahovat. Popisována je jako vysoká krásná žena, vznešeného zjevu, nosící bílé šaty s volavčím nebo sokolím peřím. Je patronkou mateřství, rodinného života i manželství. Mezi její atributy patří mj. přeslice a vřeteno, protože lidstvu darovala len a prostředky na jeho zpracování. Souhvězdí Orion je proto nazýváno „Friggina přeslice“, hvězda Polárka se pak jmenuje „Vůz dámy“.
Gefjun
Gefjun (v překladu „Dárkyně“) je bohyně panen a zemědělství. Byla spolu s Fullou průvodkyní bohyně Frigg. Jejím mužem byl Ódinův syn Skjöld, legendární dánský král, se kterým měla čtyři syny. Ženy, které zemřou jako panny, se stávají jejími společnicemi.
Höd
Höd je slepý severský bůh, bratr Baldra. Vinou Lokiho zabije svého bratra, za což naoplátku jeho pošle do Helheimu bůh Váli. Po ragnaröku by se měl i s Baldrem vrátit.
Heimdall
Heimdall je jedním z nejpodivuhodnějších severských bohů. Je synem Ódina a pravděpodobně všech devíti dcer boha moře Aegira.
Jeho hlavním úkolem je strážit sídlo bohů v Ásgardu. Sídlí v pevnosti Himinbjörg u duhového mostu do Ásgardu Bifröstu. Sám téměř nepotřebuje spát. Má sluch tak dobrý, že slyší růst trávu, a dokonce i vlnu na hřbetech ovcí. Je věčně na stráži a sám zaduje na roh Gjallarhorn v den poslední bitvy. Jeho zvuk bude tak výrazný, že zaletí do všech koutů země. Sám potom zůstane při Ragnaröku jako poslední z bohů a bude bojovat se lstivým Lokim.
Jedinkrát vyrazil Heimdall ze své pevnosti do Midgardu. Tehdy strávil tři noci u třech párů a vždy po devíti měsících přišly na svět děti, založil tak tři lidské stavy. Jeho synové tehdy byli Trael, otrok, Karel, sedlák, a Jarl, král, od nichž pochází veškeré společenské rozvrstvení seveřanů. O této Heimdallově cestě a návštěvě u manželů Áiha a Eddy, Afiho a Ammu a Fadira a Módir vypráví eddická báseň Píseň o Rígim.
Hermód
Hermód je Ódinův nejmladší syn. Vydal se do Helheimu přivést zpět Baldra, ale kvůli Lokimu se jeho výprava nezdařila. Některé prameny uvádí, že tento mladík má polobožský původ. Je velice statečný, proto je nazýván „Hermód Smělý“. Zastává funkci posla bohů.
Idunn
Severská bohyně Idunn (či Iduna), manželka boha básníků Bragiho, strážila ve své jasanové truhlici kouzelná jablka, která chránila Ásy před stárnutím. Idunn je proto nazývána ochránkyní zdraví a síly bohů. Její jméno znamená Ta, která omlazuje.
Bůh Loki jednou slíbil obrovi Tjazimu, že Idunn vyláká z Ásgardu. Pod záminkou, že našel krásná jablka a ať vezme ta svá, aby je porovnala, vzal Loki Idunn do lesa, kde ji Tjazi v podobě orla odnesl do svého sídla v Trymheimu. Bohové bez svých jablek stárli a začali se po Idunn shánět. Pohrozili Lokimu smrtí pokud Idunn nepřivede zpátky. Loki si proto půjčil od Freyji sokolí roucho a vydal se k Tjazimu do Jötunheimu. Proměnil Idunn v ořech a v pařátech ji odnesl zpátky do Ásgardu.
Kvasi
Kvasi je nižší bůh moudrosti. Vznikl ze slin Ásů a Vanů, kteří takto symbolicky uzavřeli své spojenectví. Posléze byl zavražděn trpaslíky, kteří z jeho krve a medu vyrobili ódraeri, medovinu básníků. Tu jim nakonec odcizil Ódin a stala se jeho vlastnictvím. Několik kapek však ukáplo do Midgardu a stalo se majetkem pozemských básníků.
Lofn
Lofn je dobrotivá pečovatelka nešťastně nebo nevhodně zamilovaných lidí. Za jejich lásku se přimlouvá u Frigg a Ódina, od kterých má svolení pečovat o jiskřící a vášnivou lásku i těch lidí, kteří měli zakázáno uzavřít sňatek.
Loki
Loki (také Lopt) je lstivý bůh ze severské mytologie. Původem obr uzavřel s Ódinem pokrevní bratrství a byl přijat mezi Ásy. Při ragnaröku však stojí proti nim. Jeho dnem je sobota.
Magni
Magni, syn boha Thóra a obryně Járnsaxy, je silný bůh ze severské mytologie. On a jeho bratr Módi jako jedni z mála přežijí ragnarök a přinesou do nového světa kladivo svého otce, Mjollni.
Při souboji Thóra s obrem Hrungnim pomohl otci, když teprve tři noci starý dokázal uzvednout obrovu nohu a Thóra vyprostit.
Mími
Mími je vodní bůh patřící k Ásům. Střeží podzemní pramen moudrosti u kořenů Yggdrasilu. Ódin s Mímim vyměnil své pravé oko za napití z pramene, čímž získal nesmírnou moudrost. Původně byl poslán s Hönim k Vanům, jenže ti se na Mímiho z nějakého důvodu rozhněvali, usekli mu hlavu a poslali ji Ásům zpět. Ódin ji za pomocí čarovných bylin oživil a radil se s ní. Občas je Mími zmiňován jako obr či vodní démon. Jeho studna se totiž nachází pod kořenem Yggdrasilu v Jötunheimu. Proto se Yggdrasilu někdy říká Mímameidr, tedy Mímiho strom.
Sif
Sif je severská bohyně obilí, úrody a plodnosti, manželka Thórova. Je nesmírně krásná, na což velmi žárlil Loki. Ten ji jednou v noci ostříhal její vlasy, ale druhý den ho Thór donutil, aby vlasy nahradil parukou z tepaného zlata. Tyto zlaté vlasy pak měly tu vlastnost, že samy rostly. Samotný akt ostříhání je vysvětlován buď jako čirý vandalismus, neboť ostříhání bylo pro germánské ženy potupou, nebo pokus o krádež Sifiny životní síly, neboť ta dle pověsti sídlí ve vlasech živé bytosti.
Sigyn
Sigyn je obětavá a tichá bohyně, která vždy věrně stojí při svém manželu Lokim. Poté, co jej bohové potrestali, uprchla z Ásgardu. Nad spoutaným Lokim drží misku a chytá do ní kapky jedu. Spolu s Lokim mají dva syny, kteří se jmenují Narvi a Váli (někdy ztotožňován s bohem Válim).
Thór
Thor je v severském panteonu druhým nejdůležitějším bohem, a to hned po Ódinovi, který je jeho otcem. Jeho matkou je Fjörgyn. Thórovou ženou je Sif, se kterou má dceru Trúd. Jeho znakem je svastika jakožto symbol pohybu a energie. V literatuře také označován jako Ásathór („Thór Vozka“) či Hromovládce. Mezi jeho rostliny patří jasan, cesmína, líska, dub, kopretina, jeřáb, sporýš, bříza, dobromysl, sedmikráska, hlodáš, kopřiva, bodlák a hloh.
Jeho jméno v němčině (Donar) znamená hrom, což naznačuje jednu z jeho hlavních schopností, vládu nad bouřkou a blesky. Staří Germáni věřili, že když člověka zabil blesk, tak to byla právě Thórova vůle. Jedním z atributů Thóra je mocné kladivo Mjollni, které Thór vrhá v podobě blesku a po dopadu se mu vrací do ruky. Mjollni ale Thórovi neslouží jen k boji s obry, což jsou jeho úhlavní nepřátelé, ale používá ho i k orání půdy a tím ke zlepšení úrody. Thórovi patří ještě dva kouzelné předměty: kouzelné rukavice, které mu umožňují chytat jeho kladivo, a opasek síly, který ještě zvyšuje jeho již tak obrovskou sílu.
A jak vlastně tento bůh válečníků i rolníků vypadá? Je klasickým vyobrazením silného vikingského bojovníka, postava hromotluka, rudé vousiska spletené do copánků, oblečen do kožešin a v ruce třímá kladivo.
Boha na jeho cestách kromě neodmyslitelného kladiva často doprovází kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni, kteří táhnou jeho vůz. Jsou kouzelní, a proto když je Thór večer sní, ale nechá kosti i kůži, ráno jsou kozlové opět celí. Jeho sluhové jsou Tjálfi a Röskva. Dalším jeho častým společníkem a našeptávačem je Loki, který je vlastně zdrojem většiny Thórových potíží, ze kterých mu poté pod hrozbou násilí opět pomáhá.
Při poslední bitvě, soumraku bohů, zápasí Thor s obrovským hadem Midgardsormem.
Thorovým dnem v týdnu je čtvrtek (Donnerstag nebo Thursday) a stromem jemu zasvěceným je dub.
Týr
Týr je severský bůh války. Je Ódinovým synem, pravděpodobně adoptivním. Přes svou čest a schopnost přímého jednání musí Týr křivě přísahat, když dojde ke spoutání vlka Fenriho. Za trest jej vlk připraví o pravou ruku. S tím souvisí rituál vstupu do Týrova posvátného háje, kdy si návštěvníci nechávali svázat ruce a nohy. Jemu zasvěceným dnem je úterý. Týr představuje právo a řád a je rozhodně čestnější a spravedlivější soudce než nevyzpytatelný Ódin. Přísaha složená v jeho chrámu měla nejvyšší pečeť neporušitelnosti.
Vili
Vili je severský bůh, syn Bestly a Bora, bratr Ódina a Véa. Tito bratři zabili obra Ymiho a z jeho těla stvořili svět. Spolu také stvořili člověka. Jeho darem lidstvu byl rozum a pohyb. Někdy je zmiňován jako jedno z jmen samotného Ódina či jako jiné jméno pro Höniho.
Váli
Váli je syn Ódina a obryně Rind. Jedná se o vynikajícího střelce a vrhače zbraní. Jako jeden z mála přežije ragnarök. Pomstil Baldrovu smrt, když zabil Höda. V té době měl být sotva jednu noc starý. Občas je ztotožňován s Lokiho synem.
Vé
Vé je severský bůh, syn Bestly a Bora, bratr Ódina a Viliho. Tito bratři zabili obra Ymiho a z jeho těla stvořili svět. Spolu také stvořili člověka. Jeho darem lidstvu byly smysly (sluch, zrak a řeč) a podoba lidského těla. Někdy je zmiňován jako jedno z jmen samotného Ódina či jako jiné jméno pro Lodura.
Vör – velmi bystrá a zvídavá bohyně, které nic nezůstane utajeno
Vídar
Vídar je severský bůh, syn Ódina a obryně Grid. Je silný zhruba jako Thór a vlastní těžkou železnou botu, se kterou vše rozdrtí. Je nazýván „Mlčenlivý“. Při ragnaröku pomstí svého otce a zabije Fenriho. Spolu s Válim přežije soumrak bohů.
Frey
Frey nebo Freyr je bůh ze staré severské mytologie, syn Njörda, manžel Gerdy, patron plodnosti, míru a prosperity, vládce bílých Álfů (někdy nesprávně nazývaní elfové). Říká se, že je nejušlechtilejší ze statečných bohů a po Baldrovi nejkrásnější, kromě plodnosti střeží také letní slunce. Jeho hlavním atributem je ztopořený úd, mezi jeho další atributy patří zlatý kanec Gallinbursti, loď Skínbladni a kouzelný meč schopný sám bojovat. O ten ale přišel kvůli lásce, což později (při ragnaröku) způsobí jeho smrt. Některé zdroje zmiňují jeho účast na tajných sňatcích, zřejmě je tedy patronem těch, jimž není jejich láska okolím přána. Jedním z jeho jmen je Yngvi, od něhož odvozují svůj původ první švédští králové (Ynglingové). Jeho jméno znamená v překladu „Pán“ nebo „Předák“. Kdysi mu byly přinášeny lidské oběti.
Freya
Freya (též Freyja) je v severské mytologii krásná bohyně z rodů Vanů, stejně jako její otec Njörd a její bratr Frey. Její jméno v překladu znamená „Milovaná“. Freya je označována jako bohyně plodnosti a úrody, lásky, krásy, války, čarodějnictví a také jako dísa Vanů. Literární zdroje ji zmiňují jako kněžku bohů, která nejlépe ovládá seid, magii Vanů. Je po ní pojmenován pátek. Jejím manželem byl Ód, který však odešel na dalekou cestu a Freya ho oplakávala slzami z rudého zlata. Oficiální Ódinovou manželkou je sice Frigg, ale Freya je jeho partnerkou i protějškem. Spolu s Ódinem padne v boji, čeká ji smrt jen o chvíli dříve než Ódina.
Mezi její rostliny patří prvosenka, šanta kočičí, cypriš, jmelí, mák, růže, sedmikráska, jahodník, myrta, jetel, myrhovník, styrač a santal červený. Má dceru Hnóss, proslulou až nebezpečnou krásou. Při svých cestách si dávala různá jména, jako Mardöll, Hörn, Gefn nebo Sýr. Freya vlastní kočár tažený kočkami (či hranostaji), nádherný náhrdelník Brísingamen, kance Hildisvína se zlatými štětinami a sokolí (nebo volavčí) roucho, díky kterému se může proměnit v ptáka.
Na žádost Frigg jí Ódin přenechává všechny bojovníky, kteří zemřeli při souboji o nějakou ženu. Kromě toho dohlíží na polovinu všech padlých bojovníků. Ti odcházejí do Fólkvangu, jejího sídla v Ásgardu. Tam žijí v síni zvané Sessrúmnir.
Jméno Freyi a jejího bratra se promítlo do anglického názvu pro pátek, Friday - Freya's day (Frey's day).
Njörd
Njörd, severský bůh moře, větru a plodnosti, patron rybářů a námořníků, pochází původně z Vanaheimu. Jeho posvátnými zvířaty jsou rackové a tuleni. Po válce mezi Vany a Ásy byl spolu se svými dětmi Freyem a Freyou na utvrzení smíru vyměněn za boha Höniho a od té doby žije s ostátními Ásy v Ásgardu. Jeho sídlem je Nóatún.
Njörd má za manželku Skadi, dceru obra Tjaziho. Když Ásové zabili jejího otce, nabídli ji náhradu, že si může mezi Ásy vybrat muže. Musela však vybírat pouze podle nohou. Skadi si tedy vybrala ty nejkrásnější, neboť myslela, že patří krásnému bohu Baldrovi, ale mýlila se a musela si vzít Njörda.
Skadi a Njörd se nemohli dohodnout, kde bydlet. Skadi toužila po horách a Njörd zase tíhl k moři. Pokusili se proto o kompromis, devět dní pobudou u Skadi a devět dnů u Njörda.